Narozen:	9.11.1982
Výška:	185 cm
Váha:	89 kg
Post:	brankář
Hůl:	levá

Brankářský post je v každém týmu velmi důležitý. Bez opory v brance brankáře nemůže mužstvo pomýšlet na velký úspěch. Tým zpravidla má jedničku, ale neméně důležití jsou i muži za ním, tedy dvojka a u většiny extraligových týmů i trojka. U Bílých Tygrů je tím mužem v pozadí Jiří Stejskal. Své první hokejové krůčky dělal v Praze. „Začínal jsem bruslit někdy ve třech letech na šlajfkách na rybníku Šeberák kousek za Prahou. K hokeji mne přivedli táta s dědou. Děda hrával za Jindřichův Hradec, táta ve Slavii Praha. Začal jsem normálně v poli, ale když se dělal výběr do branky, tak jsem to chtěl zkusit. Chytával jsem totiž při všech různých hokejích kolem baráku. Tam platilo pravidlo, že do branky šel vždycky ten nejmenší a nejmladší. A to jsem býval zpravidla já,“ vysvětlil svůj prvotní vztah k brankářské profesi Jiří Stejskal. „Od přípravky už jsem tedy začal jako brankář, měl jsem první betony, učil jsem se s nimi bruslit, pohybovat se v brankovišti. Bavilo mne to, takže jsem už v brance zůstal.“ Celá dětská hokejová kariéra Jirky Stejskala je spjata se Slavií Praha. „Hrál jsem ve Slavii od přípravky až do dorostu. Nejvíce vzpomínám na trenéra Miloše Veselého a také na pana Pokorného. Oba mne hodně ovlivnili v těch začátcích.“ Dorostenecké roky prožil současný třetí brankář Bílých Tygrů ve Slavii Praha, v juniorech hájil branku Klášterce nad Ohří v 1. juniorské lize. Později se vrátil chytat do Prahy. „Věkem jsem byl ještě junior, ale už jsem chytal 2. ligu dospělých za Kobru Praha,“ upřesnil Jiří Stejskal.Do Liberce nasměroval kroky nadějného brankáře trenér Vladimír Čermák, který si ho z Kobry „vytáhl“ k libereckým juniorům. I v době vojny „sloužil“ Jiří Stejskal v Liberci, celkem logicky pak po jejím skončení zůstal ve městě pod Ještědem. Zvlášť když mu liberecký tým nabídl smlouvu. V kádru Bílých Tygrů plní úlohu trojky, ale bez zápasů není. Na střídavý start chytá za Jablonecké Vlky. „Rozhodně jsem rád, že chytám, jsem dost v permanenci, týmu se navíc daří. Máme vysoké ambice v play-off i na případnou baráž o 1. ligu. Vytížený jsem opravdu hodně. Dopoledne trénuji s A týmem Bílých Tygrů, odpoledne jezdím do Jablonce.“ V libereckém kádru zatím není pro mladého brankáře stabilní místo, na druhou stranu společné tréninky s A týmem jsou rozhodně přínosem. „Jsem hodně na ledě a to mi vyhovuje. V Liberci je Milan Hnilička a to je pan brankář. Mám se od něho co učit. Vycházíme spolu dobře, když se na něco zeptám, vždycky mi poradí. Myslím, že i díky tomu se zlepšuji.“ Premiéru v extralize si Jiří Stejskal připsal dost kuriózním způsobem. Na podzim sezóny 2004/ 2005 byl zraněn Milan Hnilička, úlohu jedničky převzal Pavel Falta a Jiří Stejskal se posunul na post dvojky. Dne 22. října 2004 v domácím zápase proti Pardubicím musel ve 3. minutě Falta z branky kvůli technickým problémům s výstrojí. Na dvě minuty tak zaskočil Jiří Stejskal. „Naštěstí to bylo celkem brzy po rozcvičce, takže jsem ještě nebyl nikterak vychladlý. Nervy jsem ale měl, abych něco za tu chvilku nezkazil. Naštěstí na mne šla jedna střela, tu jsem chytil a už jsem byl v klidu,“ pousmál se mladý brankář. Druhý zápas v české nejvyšší soutěži si mladý brankář připsal v závěru základní části 2004/2005, když při nemoci Hniličky i Falty odchytal celý zápas ve Zlíně a výborným výkonem přispěl k vítězství Bílých Tygrů.Na svoji brankářskou budoucnost se Jiří Stejskal dívá s optimismem.„V Jablonci máme vysoké ambice, to už jsem říkal. V Liberci mám ještě na rok platnou smlouvu, uvidí se, jaké mají trenéři záměry. Každopádně se chci krok po kroku dostat nahoru a chytat. Pokud se objeví šance v extralize, nebojím se jí,“ uzavřel Jiří Stejskal.Jiří Beníšek, aktualizace Jan Rachota - říjen 2005